Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Zánět jícnu, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu podrážděný jícen, včetně zkušeností ostatních čtenářů.
Nebo si můžete přečíst článek Bolest mezi lopatkami a nevolnost, který úzce souvisí s tímto článkem.
Jícen – obrázek
Pro představu, jak vypadá jícen, je zde fotogalerie obrázků jícnu.
Zánět jícnu, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem bylinky na zánět jícnu
Také se můžete podívat na článek Reflux jícnu a dozvědět se další související informace.
Příznaky
Zánět jícnu je chorobný stav spojený s poškozením jícnové sliznice. Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti, pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti či bolest zad.
Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasná stažení jícnu v jiných úrovních.
Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku, obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).
Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.
Do souvislosti s refluxní chorobou se dává i zvýšený výskyt zubního kazu na podkladě poškození zubní skloviny kyselými žaludečními šťávami (hovoří se o průniku kyselého žaludečního obsahu do dutiny ústní, takzvané regurgitaci).
Zde se dozvíte odpověď na otázku Zánět jícnu. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu překyselený jícen a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.
Popřípadě nabízíme ještě článek Léčivé účinky rakytníku, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.
Léčba
Léčba spočívá u lehčích forem onemocnění ve vyvarování se rizikových faktorů a podávání ochranných léků, u závažnějších nálezů je namístě léčba chirurgická, následovaná léky.
Při podávání léků je základem omezení produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku a zvýšení tonu dolního jícnového svěrače. Jako základní léčiva se podávají takzvaní antagonisté H2-receptorů (ramitidin, famotidin) a takzvané inhibitory protonové pumpy (omeprazol, pantoprazol). Tato léčba je vždy dlouhodobá.
Doplňující léčbou jsou takzvaná prokinetika, látky mající vliv na pohyblivost jícnu a na jícnový svěrač (zvyšují jeho tonus – stah).
Pro zvládání občasných potíží se používají antacida, která snižují kyselost žaludečního obsahu. Jejich výhodou je, že působí velmi rychle, nicméně úleva je krátkodobá.
Existuje určitý vztah mezi bakterií Helicobacter pylori a vznikem žaludečních vředů a zánětem jícnu. Při průkazu výskytu této bakterie se obvykle nasazují antibiotika k jejímu vymýcení.
Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma byliny na zánět jícnu je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.
Za zmínku stojí také článek Rakytník řešetlákový.
Alternativní léčba
Při akutních obtížích pomůže vypít sklenici s rozpuštěnou zažívací sodou (běžně dostupná v supermarketech nebo v lékárnách) či mléko (soda i mléko fungují jako látky neutralizující vliv kyselého žaludečního obsahu), účinek je sice poměrně rychlý, nicméně krátkodobý.
Zkuste se na to podívat i z širšího úhlu pohledu a přečtěte si zpracované téma léčba zánětu jícnu, kde vybíráme vše podstatné.
Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Funkce jícnu, který přináší další nové pohledy v souvislostech.
Zánět jícnu - bylinky
Na zánět jícnu pomáhá kombinace těchto bylinek:
- heřmánek lékařský – květ 25 g
- dobromysl obecná – nať 25 g
Nálevu se pijí 3 šálky denně.
Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu zablokovaná záda mezi lopatkami, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.
Článek Gastroezofageální reflux by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.
Co jíst
Měli byste omezit svou váhu, nebýt obézní, pravidelně se stravovat, nejíst tučná jídla, nejíst v noci a nejlépe ještě 3 hodiny před ulehnutím, omezit příjem alkoholu na minimum a rovněž zanechat kouření. Strava by měla být nedráždivá. Dále se vyvarujte konzumace čokolády, kynutého pečiva a kořeněných jídel.
Všeobecně se doporučuje strava, kterou pacient dobře snáší. (rýže, kuřecí maso, ovesné vločky, brambory, tvaroh) Jídla, po kterých je pacientovi špatně (hranolky, sušenky, pečivo, jíška), je třeba z jídelníčku vyřadit. Je vhodné jíst základní potraviny, buď syrové nebo v jednoduché úpravě uvařením či upečením. Jídlo rozdělit na menší části a jíst častěji v menších dávkách a nejíst před ulehnutím.
Nevhodné potraviny:
- nápoje s obsahem kofeinu
- alkoholické nápoje
- nápoje sycené kysličníkem uhličitým
- koření, dráždivé potraviny
- kynuté koláče a buchty
- smažená a pečená jídla (zvláště na přepáleném tuku)
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Olek Remesz