Otok krku
Otok krku může mít mnoho příčin. Otok se může projevovat zvenku nebo zevnitř. Vždy záleží na konkrétní příčině.
Možné příčiny
Nachlazení: Otok v krku může doprovázet běžná nachlazení a rýmy. Nejčastěji se jedná o virózy, typicky přicházející v jarních a podzimních měsících. Doprovodnými příznaky bývají zvýšená teplota, únava, bolest hlavy, rýma. Obvykle se nejedná o závažné onemocnění a není zapotřebí antibiotik.
Angína: Otok v krku je typickým příznakem zánětu mandlí (angíny). Hrdlo bývá rudé, oteklé, na mandlích se mohou objevit bílé hnisavé čepy. Bolest se vyskytuje zejména při polykání. Angíny mohou být způsobeny jak bakteriemi (nejčastěji streptokoky), tak viry. Mohou mít i mykotický původ. Aby lékař rozhodl, co je skutečně původcem onemocnění a zda je vhodné nasadit antibiotika, většinou provede takzvaný CRP test z kapky krve, který mu pomůže odlišit bakteriální infekci od ostatních. V případě podezření na streptokokovou angínu je možné ještě vyšetření doplnit mikrobiologickým vyšetřením, výtěrem z krku či takzvaným streptestem.
Laryngitida: Zánět hrtanu se projevuje silným škrabáním v krku, štěkavým kašlem, chrapotem až ztrátou hlasu a otokem.
Faryngitida: Zánět hltanu se projevuje intenzivní bolestí a otokem v krku zejména při polykání.
Alergie: K otoku v krku dochází následkem otoku sliznic a zvýšené tvorby hlenu.
Infekční mononukleóza: Infekční mononukleóza neboli EB viróza může mít stejné projevy jako angína, tedy otok a bolest. Diagnostikuje se krevními testy.
Refluxní choroba: Při nemoci zvané gastroezofageální reflux se kyselý obsah žaludku (natrávená potrava a šťávy) vrací zpět do jícnu. Může přitom nepříznivě působit na sliznici jícnu, poškozovat ji a způsobovat v ní zánět a následný otok. K příznakům tohoto onemocnění patří především pálení žáhy i v období mezi jídly, ke kterému se může přidat bolest při polykání.
Zvětšená štítná žláza: Příčinou otoku v krku bývá rovněž zvětšená štítná žláza neboli struma. Zvětšení štítné žlázy může být projevem jak zvýšení její činnosti, tak i snížení.
Záškrt: I toto onemocnění se může projevovat otokem krku; v našich zemích je proti této nemoci povinné očkování.
Nádorové onemocnění: Nádory v oblasti krku (rakovina hrtanu, rakovina jícnu) se mohou projevovat otokem v krku. Bolesti se objevují většinou až v pozdější fázi nádoru. Nádory se mohou projevovat pocity knedlíku v krku, krví ve slinách či hlenu nebo dlouhotrvajícím chrapotem.
Oteklý krk a štítná žláza
Na poruchy štítné žlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítné žlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítné žlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů (roli ale hraje i jejich glykemická hodnota) naopak zrychluje metabolismus. Na základě změny poměrů makroživin v jídelníčku je možné nepřímo ovlivňovat i kvalitu fungování štítné žlázy.
Obsah antinutričních látek: Některé antinutriční látky (konkrétně skupina strumigenů, někdy také označována jako goitrogeny) mají schopnost narušovat funkci štítné žlázy a podporovat její zvětšení (pojem „strumigenní“ vychází z výrazu "struma"). Toto se děje skrze zablokování přísunu jódu do buněk, snížení produkce TSH (tyreotropního hormonu) nebo narušením funkce enzymu, který váže jód do hormonů produkovaných štítnou žlázou. Nejvíce strumigenů se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, zelí, růžičková kapusta, květák, špenát, tuřín), některých obilovinách (kukuřice, pohanka), semenech (len, piniové ořechy), luštěninách (fazole, sója a její produkty – mléko, tempeh, tofu) či v ovoci (jahody, hrušky, broskve). Obsah strumigenních látek v těchto potravinách je možné v určitém rozsahu snížit tepelnými úpravami. Konzumaci uvedených potravin by měli omezovat především jedinci postižení dysfunkcí štítnice, u zdravých lidí nehrozí zvýšené riziko nežádoucího ovlivnění funkce tohoto orgánu.
Prevence onemocnění štítné žlázy spočívá v racionální výživě s dostatkem jódu – denní potřeba tohoto prvku je 200 mikrogramů. Obzvláště je tento příjem důležitý u dětí, dospívajících a u těhotných či kojících žen.
Součástí pravidelných preventivních prohlídek u praktických lékařů je také vyšetření hodnot hladin hormonů štítné žlázy, proto je nezbytné tyto preventivní prohlídky řádně absolvovat a dodržovat případnou následnou léčbu dle doporučení lékaře. Tímto lze často předcházet zbytečným následným komplikacím zdravotního stavu.
Ačkoli má medicína 21. století k dispozici řadu moderních vyšetřovacích postupů, základem diagnostiky onemocnění štítné žlázy zůstává rozhovor s nemocným (odebrání anamnézy) a jeho tělesné vyšetření. Základním laboratorním vyšetřením při podezření na poruchu funkce štítné žlázy je stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH) v krvi.
Sonografie je nezbytným doplňkem každého vyšetření štítné žlázy, umožňuje posoudit změny tkáně štítné žlázy – zobrazí autoimunitní zánět, uzly ve štítné žláze, posoudí prokrvení tkáně. Pomocí ultrazvuku lze zhodnotit velikost štítné žlázy a určit, zda se jedná o strumu (vole). Rovněž se dá určit eventuální přítomnost zvětšených lymfatických uzlin.
Léčení poruch štítné žlázy probíhá u většiny pacientů ambulantně. Dochází k pravidelným kontrolám a odběrům krve, na jejichž základě je upravováno dávkování předepsaných léků. Terapie hypotyreóz je spojena s pravidelným užíváním hormonu tyroxinu v tabletách a spočívá v přesném užívání takzvaných strumigenů. Při užívání těchto léků na úpravu funkce štítné žlázy je velmi důležité, aby bral pacient léky vždy ve stejnou dobu (nejčastěji ráno po probuzení) na lačno, zapil je dostatečným množstvím tekutin a užíval je v jinou dobu, než bere ostatní léky.
Co znamená nateklá pravá strana krku
Pokud máte oteklou pravou stranu krku, je pro diagnostiku dobré použít CRP test, který rozliší bakteriální infekce od ostatních příčin. Pro stanovení dalších diagnóz je možný výtěr z krku nebo krevní testy. V případě podezření na jiné příčiny pošle lékař pacienta na další vyšetření, například na ultrazvuk štítné žlázy, endoskopické vyšetření a další vyšetřovací metody dle anamnézy pacienta.
Jak na oteklý krk v těhotenství
V těhotenství na oteklý krk může pomoci cibulový med: nastrouhejte cibuli, do které přidáte žloutek a dvě lžičky moučkového cukru. Celou směs pořádně rozdrťte na kaši a každou půl hodinu snězte malou lžičku.
Poctivý domácí vývar se zeleninou nejenže při každé nemoci zahřeje a zabrání dehydrataci, ale drůbeží maso navíc obsahuje aminokyseliny, které pomáhají uvolnit hleny v dutinách i plicích. Tím samozřejmě napomáhá i proti bolesti a podráždění krku, které jsou způsobeny stékáním hlenů.
Při bolestech a otoku v krku byste měli zvýšit příjem zinku. Zinek totiž obsahuje antimikrobiální látky, které bojují s infekcí a významně napomáhají imunitnímu systému. Zinek najdete například v banánech, jablkách, hruškách, mandarinkách, v brokolici, květáku, červené řepě, chřestu, ale také v hovězím mase, játrech, rybách a podobně.
Angína a oteklý krk
Zde je pár babských rad na zmírnění otoku...
Do šálku vody dejte půl lžičky mleté skořice a několik zrníček pepře. Povařte, oslaďte medem a pijte třikrát denně. Tento indický léčivý čaj můžete pít i při nachlazení, angíně, chřipce a právě na oteklý krk.
Při angíně a oteklém krku zkuste oloupat stroužek česneku a přes den ho cucat. I když to není ten nejchutnější bonbon, česnek ničí viry a bakterie, a proto máte velkou šanci, že se nepříjemného problému zbavíte.
Babské rady na zarudlý krk
Na zarudlý krk zabírá vitamin C a dostatek betakarotenu, který se v těle přeměňuje na vitamin A. Právě tento vitamin je důležitý pro udržování zdravých sliznic včetně sliznic v hrdle. Váš jídelníček by měl tedy obsahovat dostatečné množství žlutého a oranžového ovoce a zelené listové zeleniny, které jsou těmito vitaminy přímo nabité.
Údajně také spolehlivě zabírá hřebíček. Silice v něm obsažená má řadu zajímavých vlastností – brzdí růst mikroorganismů, místně prokrvuje a lokálně tlumí bolest. V průběhu dne proto cucejte hřebíček, který pomůže nepříjemnou bolest při polykání utlumit. Pokud máte odvahu, můžete ho i jemně rozkousat. Jestli vám samotný hřebíček nechutná, zkuste si z něj připravit chutnou limonádu: budete potřebovat 600 ml vody, 6 hřebíčků, 2 kuličky nového koření, kousek čerstvého zázvoru, kousek celé skořice, šťávu z celého citronu a med podle chuti. Vodu a koření dejte vařit do hrnce, přikryjte a cca 10 minut pomalu vařte. Po uvaření sceďte, přidejte lžíci medu a šťávu z celého citronu. Pijte co nejvíc horké.
Z osvědčených babských rad funguje rovněž obklad z brambor, které v sobě dokážou kumulovat teplo a poté ho postupně odevzdávat. Čtyři středně velké brambory uvařte v hodně osolené vodě doměkka. Dejte je na prostředek utěrky nebo šátku obložené kuchyňským papírem a důkladně je zaviňte. Poté brambory opatrně rozmačkejte. Šátek uvažte kolem krku a upevněte šálou. Balíček sejměte, když hmota vychladne.
Rady na nateklý krk u dětí
U dětí je vhodné použít bezinkovou marmeládu: smíchejte polévkovou lžíci marmelády z černého rybízu s horkou vodou a tento nápoj dávejte dětem po lžičkách několikrát denně.
U malého pacienta můžete na oteklý krk útočit i zvenčí: potřete vlhký ručník tvarohem, přiložte jej na hrdlo a krk si oviňte vlněným šátkem nebo jiným ručníkem. Nechte působit přes noc.
U dětí, ale nejen u nich, také v těhotenství a u dospělých, je vhodný Priessnitzův obklad/zábal. Namočte kus látky (šátek, pánský kapesník, roztrženou plenku) do studené vody a vyždímejte. Omotejte kolem krku, překryjte igelitem a omotejte měkkou teplou šálou. Nechte působit celou noc, případě i během dne. Tento zábal není moc příjemný, ale o to je účinnější.
Jak se dá zmírnit strašná bolest v krku
Bolestí krku se můžete rychle zbavit, pokud vypijete několikrát denně po malých doušcích pohár citronové šťávy s medem. Kvalitní med od domácího včelaře působí na zanícené hrdlo opravdu jako hotový balzám. Zřeďte si 2 lžíce medu s citronovou šťávou a pomaličku polykejte.
Vhodné jsou i bylinkové čaje, například z tymiánu nebo ze šalvěje. Šalvějový čaj se používá také na kloktání. Mezi nejúčinnější bylinky v souvislosti s bolavým krkem patří právě šalvěj. Odvar z ní si můžete připravit jako lahodný čaj, ale také jako kloktadlo.
Podobným způsobem můžete využít i heřmánek pravý, řepík lékařský či tymián. Léčivě působí například kloktání odvaru z řepíku nebo heřmánku.
Dobrým pomocníkem je rovněž silný mátový čaj nebo čaj z květů černého bezu oslazený medem.
Zabrat může i kloktadlo připravené z poháru vody, do které přidáte šťávu z citronu a lžíci soli. Kloktejte asi dvě minuty třikrát denně. Účinné je také kloktání slanou vodou. Sůl je jeden z nejstarších a nejúčinnějších domácích léků na bolesti v krku. Zabíjí bakterie a dokáže nejen snížit bolest, ale i vyléčit původ jakékoliv infekce krku i horních cest dýchacích. Doporučuje se smíchat 1 lžičku soli s půl šálkem teplé vody a kloktat po dobu 30 sekund několikrát denně. Tímto roztokem můžete v případě rýmy propláchnout i nos.
Nastrouhejte menší kořen křenu, přidejte med, hřebíček a vše zalijte vroucí vodou. Nechte vyluhovat, zamíchejte a popíjejte ještě teplé. Med je skvělým pomocníkem při boji s infekcemi. Tento přírodní zázrak je proti kašli a bolesti v krku účinnější než jakýkoliv sirup z lékárny. Má antibakteriální a antibiotické účinky, působí protizánětlivým a uklidňujícím dojmem zároveň.
Abyste zabránili bolesti a dráždění v krku, musíte své sliznice udržovat vlhké, a proto je nesmírně důležité dodržovat dostatečný pitný režim. Přestože se říká, že ideální je pít čistou vodu, v případě bolesti v krku vám některé bylinné čaje prokážou lepší službu.
Dle rad našich babiček pijte na bolest v krku tyto čaje: šalvějový, mátový, heřmánkový, jitrocelový, lipový a čaje s přídavkem třapatky nachové (echinacea). Takový čaj by se vždy měl připravovat ze sypaných bylinek, bez cukru, ale s trochou medu.
Čaj z mateřídoušky a šalvěje proti bolesti v krku: smíchejte 2 díly mateřídoušky a eukalyptových listů a po 1 díle šalvěje a bezových květů. 1 lžíci směsi zalijte šálkem vroucí vody, louhujte 10 minut a přeceďte. Pijte 6x denně 1 šálek (eukalyptové listy nejsou nezbytnou součástí směsi).
Bylinky
Divizna malokvětá: Utišuje suchý a dráždivý kašel, podporuje vykašlávání, působí protizánětlivě. Používanou částí jsou listy. Čaj si připravíte tak, že 2 lžičky (10 ml) sušených listů zalijete vroucí vodou a necháte 5 minut odstát. Tinkturu z květů používejte na kašel a zanícené, suché hrdlo. Tinkturu z listů užívejte na vykašlávání hlenů.
Mochna: Zklidňuje podrážděné hrdlo, redukuje záněty v dutině ústní (díky kyselině tříslové). Používanou částí jsou kořeny (oddenky). Užívejte 2 kapky tinktury denně po jídle. Tinkturu si zhotovíte jednoduše: kořeny dobře očistěte, nařežte na malé kousky a vložte do láhve. Láhev pak naplňte cca 40% alkoholem a nechte alespoň dva týdny stát na teplém místě.
Řepík lékařský: Při zánětech hrdla dobře účinkuje řepík lékařský: jednu vrchovatou lžičku řepíku použijte na jeden šálek čaje. Zalijte horkou vodou, nechte půl minuty louhovat a pak přeceďte. Tímto výluhem kloktejte dvakrát denně.
Svízel syřišťový: Z jedné vrchovaté lžičky na 1 šálek vyluhujte čaj a tímto ještě teplým odvarem kloktejte několikrát denně.
Šišák bajkalský: Účinkuje na zanícené hrdlo. Používanou částí jsou kořeny. Užívejte 20 kapek tinktury dvakrát denně po jídle. Výroba tinktury viz pokyny výše u mochny. Další účinky: působí proti nespavosti, pomáhá při léčbě průjmu, zánětu žaludku a střev i nemocí jater.
Zázvor: Zahřívá organismus, může proto urychlit imunitní reakci organismu na infekci. Může se použít jako kloktadlo při zánětu krku. Je vhodný pro venkovní i vnitřní použití. Obklady je možné aplikovat kdekoliv na těle.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Fae