Jícen – obrázek
Pro představu, jak vypadá jícen, je zde fotogalerie obrázků jícnu.
Příznaky
Zánět jícnu je chorobný stav spojený s poškozením jícnové sliznice. Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti, pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti či bolest zad.
Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasná stažení jícnu v jiných úrovních.
Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku, obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).
Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.
Do souvislosti s refluxní chorobou se dává i zvýšený výskyt zubního kazu na podkladě poškození zubní skloviny kyselými žaludečními šťávami (hovoří se o průniku kyselého žaludečního obsahu do dutiny ústní, takzvané regurgitaci).
Léčba
Léčba spočívá u lehčích forem onemocnění ve vyvarování se rizikových faktorů a podávání ochranných léků, u závažnějších nálezů je namístě léčba chirurgická, následovaná léky.
Při podávání léků je základem omezení produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku a zvýšení tonu dolního jícnového svěrače. Jako základní léčiva se podávají takzvaní antagonisté H2-receptorů (ramitidin, famotidin) a takzvané inhibitory protonové pumpy (omeprazol, pantoprazol). Tato léčba je vždy dlouhodobá.
Doplňující léčbou jsou takzvaná prokinetika, látky mající vliv na pohyblivost jícnu a na jícnový svěrač (zvyšují jeho tonus – stah).
Pro zvládání občasných potíží se používají antacida, která snižují kyselost žaludečního obsahu. Jejich výhodou je, že působí velmi rychle, nicméně úleva je krátkodobá.
Existuje určitý vztah mezi bakterií Helicobacter pylori a vznikem žaludečních vředů a zánětem jícnu. Při průkazu výskytu této bakterie se obvykle nasazují antibiotika k jejímu vymýcení.
Alternativní léčba
Při akutních obtížích pomůže vypít sklenici s rozpuštěnou zažívací sodou (běžně dostupná v supermarketech nebo v lékárnách) či mléko (soda i mléko fungují jako látky neutralizující vliv kyselého žaludečního obsahu), účinek je sice poměrně rychlý, nicméně krátkodobý.
Zánět jícnu - bylinky
Na zánět jícnu pomáhá kombinace těchto bylinek:
- heřmánek lékařský – květ 25 g
- dobromysl obecná – nať 25 g
Nálevu se pijí 3 šálky denně.
Co jíst
Měli byste omezit svou váhu, nebýt obézní, pravidelně se stravovat, nejíst tučná jídla, nejíst v noci a nejlépe ještě 3 hodiny před ulehnutím, omezit příjem alkoholu na minimum a rovněž zanechat kouření. Strava by měla být nedráždivá. Dále se vyvarujte konzumace čokolády, kynutého pečiva a kořeněných jídel.
Všeobecně se doporučuje strava, kterou pacient dobře snáší. (rýže, kuřecí maso, ovesné vločky, brambory, tvaroh) Jídla, po kterých je pacientovi špatně (hranolky, sušenky, pečivo, jíška), je třeba z jídelníčku vyřadit. Je vhodné jíst základní potraviny, buď syrové nebo v jednoduché úpravě uvařením či upečením. Jídlo rozdělit na menší části a jíst častěji v menších dávkách a nejíst před ulehnutím.
Nevhodné potraviny:
- nápoje s obsahem kofeinu
- alkoholické nápoje
- nápoje sycené kysličníkem uhličitým
- koření, dráždivé potraviny
- kynuté koláče a buchty
- smažená a pečená jídla (zvláště na přepáleném tuku)
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Olek Remesz